Možná to zní trochu nadnešeně, ale starší a zkušení kaktusáři
vědí o čem je řeč. Rostlina je ve sbírkách nesmírně vzácná. Najdeme
zde jen pár zbloudilých importů z doby před mnoha a mnoha desítkami let.
Semenáčů je minimálně a zájem o ně je tedy obrovský… Proč tomu tak
je jsme se snažili zjistit přímo na nalezištích v Chile…
Přinášíme vám reportáž z návštěvy lokalit relativně nedávno
popsaných vzácných druhů Copiapoa griseoviolacea a Copiapoa corralensis
v lednu 2018 v Chile…
Před více než 25 lety jsem na výstavě květin v holandskén Aalsmeeru
potkal zajímavého člověka, který zastupoval guatemalské exportéry
květin. Jmenoval se Jeronimo Lanzerio. V jejich expozici mimo jiné byly
prezentovány různé druhy tillandsií. Slovo dalo slovo a já jsem po pár
letech začal vozit z Guatemaly tillandsie…
V loňském prosinci se mi splnil další životní sen, navštívit centrum
výskytu tillandsií – Guatemalu. Důvody byly dva. První byl vidět na
nalezištích druhy, které dovážíme, a druhý byl navštívit 2 pěstírny
tillandsií v reálu. Obojí bylo velmi lákavé…
Tento název vždy uchu lahodil, kdo z příznivců lyžování by neznal
toto vysokohorské středisko. Kupodivu ho zná i mnoho kaktusářů,
nelyžařů. Vždy jsem si přál toto místo navštívit, protože vidět
místa na sjezdovkách, kde rostou kaktusy je přece něco úžasného a
vzrušujícího zároveň. I naše expedice do Argentiny 2016 si dala
tento cíl…
Je
neděle 24. ledna 2016 a my jsme konečně ve vysněné Patagonii. Kempujeme
u Las Lachas v provincii Neuquén. Vítr fouká tak intenzivně, že nám
sfoukl i nakrájenou zeleninu na prkénku. Každý si držíme svoji sklenici
s pivem, aby nám ho vítr taky neodfoukl. Ukládáme se ke spánku a doufáme,
že ráno bude klidnější…
V letošním roce jsem se rozhodl vyměnit bolivijský vzduch za
argentinský. Pátého ledna jsem proto s kamarády vyrazil na dlouhou, více
než pětitýdenní cestu do Argentiny. Expedice měla za úkol zmapovat
především lokality rodů Austrocactus a Pyrhocactus…
Jsou akce na které se v životě nezapomíná. Čím je člověk starší,
tím jich bývá méně, ale o to se přijemněji prožívají. A právě
něco takového jsme zažili s kamarádem Petrem Pavelkou…
Při plánování loňské dovolené jsem samozřejmě, jako každý
kaktusář, bral zřetel i na vegetaci, která v daném regionu roste. Vždy
mě lákala oblast Karibiku, a to nejen pro své příjemné klima, ale i pro
svoji exotickou vegetaci…
A je
tady opět naše staronová sekce s videosekvencemi, které souvisí s kaktusy
a s naší firmou…
Poslední týden našeho pobytu v Ecuadoru jsme strávili v oblasti
východně od naší základny v Cuence, v oblasti, kde je patrná blízkost
Amazónie…
Je
22. února, u nás určitě mrzne, my se budíme v hotelu ve městě Loja, na
jihu Ecuadoru do slunečného dne. Budí nás místní kohout, předzvěst, že
snad bude slunečný den…
Při
balení a odjezdu do Ecuadoru mne v životě nenapadlo, že zde zažiju zimu a
dešť. Od státu, který protíná rovník nic než teplo a slunce nemůžete
ani čekat…
V únoru tohoto roku jsem měl to štěstí, že jsem se mohl zúčastnit
mezinárodní expedice do jižního Ecuadoru. Cesta byla pořádaná pod
patronací Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity v ecuadorské
Cuence…
Při
svojích toulkách Ecuadorem jsem měl možnost navštívit mnoho lokalit
bromélií, mezi kterými nechyběli ani zajímavá naleziště tilandsií.
V Ecuadoru roste mnoho ‚měkkých‘ tilandsií, které jsou pro nás
kaktusáře hůře pěstovatelné…
Mým
velkým životním snem bylo jednou vidět matukány a oroye ve volné
přírodě na lokalitách v Peru. Ten sen přetrvával skoro čtyři
desetiletí a letos březnu se konečně splnil…
Do
53 tisícové Nazcy přijíždíme v podvečer, kdy paprsky zapadajícího
slunce ještě osvětlují četné restaurace a hotely. Na každém kroku je
patrné, že vše je podřízeno vyhlášené turistické atrakci. I v těchto
večerních hodinách nad našimi hlavami přeletují letadélka…
Je 23. října roku 2006 a dnešní den bychom chtěli nalézt
vzácnou Euphorbii capmanambatoensis. Víme jen to, že roste někde kolem delty
řeky Manambato. Delta této řeky leží v blízkosti města Vohemar na
východním pobřeží Madagaskaru.…
Je přesně polovina října a u nás se chystáme pomalu na oslavu
Památky zesnulých, doprovázené sychravým počasím a já mám to štěstí,
že přistávám společně se svými kamarády v hlavním městě ostrova
Madagaskar…
Přizpůsobit
se drsným podmínkám xerofytních společenstev znamená také přizpůsobit
se místním
býložravcům. Na extrémních stanovištích rostou rostliny vždy přece jen
o něco
pomaleji a tlak ze strany všelikých „požíračů“ rostlin je tudíž
větší. U většiny
kaktusů je hlavní obranou přítomnost trnů. Mohou být velmi tvrdé a
dlouhé –
dřevité trny druhu Ferocactus rectispinus z Dolní Kalifornie dorůstají
25 cm…
Před příchodem
zimy vypudí všechny venkovní kaktusy ze svého těla přebytečnou vodu,
čímž se
svraští a „zcvrknou“ až o třetinu. Toto důmyslné opatření brání
vzniku ledovcových
krystalků uvnitř listových buněk a jejich následnému roztrhání
v období silných
mrazů. S příchodem jara pak kaktusy vodu opět nasají, rychle ožijí a
zároveň
začnou rašit…
| Po – Pá | 8 – 17 hod |
| So | 8 – 12 hod |
| Ne | zavřeno |
| telefon: | +420 602 151 896 Ing. Pavel Heřtus |
| Po – So | 8 – 17 hod |
| Ne | zavřeno |
| telefon: | +420 739 011 333 Roman Heřtus |
