Přinášíme vám reportáž z návštěvy lokalit relativně nedávno popsaných vzácných druhů Copiapoa griseoviolacea a Copiapoa corralensis v lednu 2018 v Chile.
Lokalita Copiapoa griseoviolacea u Hazienda Nicolasa.
Copiapoa griseoviolacea
Rostliny byly popsány v roce 2011 v italském časopise Cactus and Co. Popsali je největší odborníci na chilskou floru Ricardo Keim a Ingrid Schaub. Znám je osobně. Navštívili jsme jejich pěstírnu severně od Santiago de Chile před pár lety. Dokonce jsme u nich i dvakrát spali. Měli velkou sbírku nádherných importů a znali dobře chilskou floru. Jako občané Chile mohli rostliny sbírat a vozit si je na svoji zahrádku.
Copiapoa griseoviolacea, vícehlavá rostlina.
Nezapomenutelné jsou večerní diskuse nad jejich rostlinami a obrázky z jejich cest. Mne nejvíc pobavilo, když mne požádali, abych je naučil roubovat. Tak jsem také udělal a mělo to velký úspěch. V těchto státech se normálně tato pěstitelská disciplína nedělá!! Myslím, že jsme zde s Petrem Pavelkou, Láďou Poláškem a Pavlem Francem dobře reprezentovali českou kaktusářskou školu. Dostali jsme od nich za to mnoho zajímavých informacích o lokalitách chilských kaktusů.
Copiapoa griseoviolacea, solitérní rostlina.
Prvně jsem se v přírodě setkal s Cop. griseoviolacea v roce 2016. Od té doby jsem lokalitu navštívil celkem 4× a vždy to byl velký zážitek. Rostliny rostou nedaleko od hlavní cesty mezi Vallenarem a Huascem, jižně od Rio Huasco. Nedaleko Freiriny musíme odbočit na prašnou cestu k jihu směr Hacienda Nicolasa. Když se nám podaří trefit mezi mohutné objekty moderních velkovýkrmen prasat, je skoro vyhráno. Pokračujeme stále na jih.
Copiapoa griseoviolacea.
Nakonec sjíždíme z hlavní prašky pod dráty elektrického vedení, kde je cesta už skoro neznatelná. Dojíždíme až ke korytu vyschlé řeky, kde zastavujeme auto. Nyní už musíme pěšky. Po chvilce vidíme první úžasné rostliny. Mnoho jich připomíná argentinské Gymnocalycium spegazinii. Jelikož rostliny kvetou, tak jsme ihned vyvedeni z omylu. Většina rostlin je solitérních, jen některé starší tvoří menší trsy. Odměnou jsou nám zralá semena. V rovinaté krajině navazují Cop. griseoviolacea na trsovité Cop. alticostata. Jsou však dobře odlišitelné.
Výkrmny prasat jsou v těsné blízkosti lokality Copiapoa griseoviolacea.
Zkoušíme ještě cestu do hor, kde mají růst další rostliny. V horách nalézáme další lokalitu s rostlinami mohutnějšími až, kolem 20cm. Rovněž jejich otrnění je zase úžasné. Myslím, že prozkoumání této horské oblasti přinese další zajímavé objevy.
Copiapoa corralensis
Lokalita Copiapoa corralensis.
Tento druh je ještě novější. Byl popsán až v roce 2016. Autory popisu byly znovu Ricardo Keim a Ingrid Schaub. Já jsem se s rostlinami v přírodě potkal v roce 2016, v roce jejich popisu. Od té doby nevynechám jedinou příležitost je vidět. Našel jsem několik nových lokalit v horách na cestě Freirina – Sarco. Najít tuto lokalitu není těžké. Největší umění je nalézt cestu sem, není nijak značená ani jinak nápadná. Nájezd na ní je z asfaltového přivaděče u Freiriny. Musíte přesně vědět na kterou prašku musíte najet. Když chytnete správný jižní směr, není to již problém.
Horridocactus /Pyrhocactus/ sp. na cestě Freirina – Sarco.
Hned na prvním velkém stoupání rostou úžasně vytrněné Horridocactus /Pyrhocactus/ sp. Rostliny byly dokonce v roce 2018 plné semen. Pokračujeme dále ve stoupání, vyrušujeme jen šakala, který si zde pochutnává na své kořisti. Konečně klesáme do Sarco, krajina se mění, dno údolí je vlhké, dokonce místní zemědělci zde obdělávají svoje pole s velkou intenzitou. A právě zde na svazích roste tato nádherná rostlina. Její velikost je skoro 20 cm. Většina rostlin je solitérních, najdeme zde i rostliny vícehlavé. Rostliny zároveň kvetou i plodí. Je to znovu příjemná zpráva.
Na nalezišti rostliny kvetly i plodily, leden 2018.
První rostliny nalézáme hned u cesty, další jsou nepravidelně rozptýleny po celém svahu. Většinou jsou ve výborném stavu i dostatečně napité. Populace má i dobrou budoucnost, protože není vzhledem ke své izolaci a kamenitosti ohrožena zemědělstvím. Nacházíme i mnoho malých rostlin. Věříme, že zásluhou dovozu kvalitních klíčivých semen bude tento druh rozšířen mezi kaktusářskou veřejnost. Semena dobře klíčí a po nezbytném naroubování na Peireskiopsis sp. rostou velmi dobře. S pěstováním pravokořenných rostlin není zatím moc zkušeností, ale v nejbližší době to určitě naši kaktusáří prověří. Již se těšíme na další cestu do Chile a další zajímavé lokality copiapoí.
PS: Bohužel Ricardo Keim zemřel 30.1.2017. V jeho práci však Ingrid pokračuje dále. Dají se u ní objednat semena a rostliny. Možná návštěva jejich sbírky za poplatek a předchozí objednání.
Horridocactus /Pyrh./ sp. byly plné plodů. |
Copiapoa corralensisi na nalezišti. |
Copiapoa corralensis, rarita a krasavice zároveň. |
Copiapoa corralensis se zralými plody. |