Nazca, to nejsou jen obrazce v poušti
Do 53 tisícové Nazcy přijíždíme v podvečer, kdy paprsky zapadajícího slunce ještě osvětlují četné restaurace a hotely. Na každém kroku je patrné, že vše je podřízeno vyhlášené turistické atrakci. I v těchto večerních hodinách nad našimi hlavami přeletují letadélka typu Cesna pro 3 – 9 osob. Z těchto letadel je Nazca a její útvary nejlépe čitelná… Konečně nalézáme volný hotel na kraji města. Je celý posazen v zeleni.
Melocactus peruvianus mezi Nazca a Puquito.
Vstáváme do teplého rána, budí nás přeletující letadélka, které přeletují doslova nad našimi hlavami. Po vydatné snídani odjíždíme na letiště. Zde si vybíráme společnost Paracasair a pronajímáme si 2 Cesny, samozřejmě i s piloty. Cena za půlhodinový let nad Nazcou je 45USD a musíme k tomu zaplatit i letištní poplatek, který je 8 solů. Cesna vypadá jako velká hračka. To dokumentuje i ta skutečnost, že když se chci opřít o opěradlo, tak se prostě utrhne a pod Láďou také…
Melocactus peruvianus, velikost rostliny 35cm, 18 km od Nazca.
Rovnoměrně rozkládáme váhu v letadle a konečně se odpoutáváme od země. Pohled z 500m výšky na náhorní planinu s „kresbami“ je úžasný!! Pilot nad každou z nich zakrouží zleva i zprava. Je to nepopsatelný zážitek. Nikdo nelituje vynaložených prostředků. Po půl hodině přistáváme na letišti v Nazce, kde startuje jedna Cesna za druhou. Mnozí z nás jsou rádi, že let skončil, protože jejich žaludky jsou hodně vysoko…
Neobuxbaumia roseiflora, stejná lokalita.
Já se těším na něco úplně jiného, na cestu z Nazcy do hor, směr město Puquito. Cesta stoupá poměrně prudce hned za Nazcou do andských velikánů. Cca po 18 km vidíme první kaktusy. A stojí to opravdu za to!! Sloupovité patro tvoří: Armatocereus procerus, Neoraimondia roseiflora a Loxanthocereus sp..
Pod nimi vegetují různé Tephrocactus sp. a Opuntia sp, které doplňují překrásné Melocactus peruvianus. Jejich rezavá cefália svítí jako žárovky na vyprahlých svazích.. Celou lokalitu prohlížíme dosti podrobně a nelézáme jich tu opravdu mnoho. Pokračujeme dále do hor, kde tvoří dominantu další kaktusový pojem Browningia candelaris. V pusté krajině je to jediná viditelná vegetace.
Neobuxbaumia roseiflora, detail temene rostliny.
Rostliny jsou řídce roztroušeny po kopcích a úplně chybí semenáčky nebo menší rostliny. Ve výšce 4000m, v národním parku Vicuňa potkáme skupiny divokých lam s mláďaty. Dají se celkem snadno fotografovat, jen některým samcům se to moc nelíbí. Pokračujeme raději dále na Puquito. Před ním zastavujeme na několika lokalitách Matucana hystrix. Jsou to divoce otrněné rostliny s typickým, červeným, zygomorfním květem. Co zastávka, to trochu jiné rostliny. Rostliny často doprovázejí Lobivie sp. a Tephrocactus sp.. Kolem řek je ohromné množství tilandsií. Rostou všude: na skalách, stromech i lidských obydlích.
Browningia candelaris – mezi Nazca a Puquito, 3500 m.
Tillandsia aureobrunea, před Puquito, 3800 m.
Matucana hystrix, v blítkosti nár. parku La Vicuňa, 3800 m.
Matucana hystrix, lokality jsou velmi vlhké.
Při soumraku konečně přijíždíme do andského města Puquito. Jsme ve výšce skoro 4000m, tak i teplota je velmi nízká. Pronajímáme si hotel, kde ke spánku využíváme veškeré dostupné přikrývky. Teplota v noci se velmi přibližuje k nule. Přesto se těšíme na další peruánské ráno.